Možná se jste se někdy zabývali myšlenkou, jak je možné, že nám to keramikům někdy tak trvá? U hrnčíře si koupíte pět hrnečků a on vám oznámí, že šestý bude až za měsíc? Aha, tak proto se on tak mile usmívá, když má tak klidnou a neuspěchanou práci 🙂
Ona má totiž výroba keramiky svá specifika, která je neradno uspěchat. Výroba má několik neopomenutelných fází, které se musí dodržet a pauzy mezi nimi mají různou délku. Je tedy na čase vysvětlit několik technologických kroků. (Pokud by vás zajímala technologie výroby zahradní keramiky, můžete se podívat sem.)
Nejprve si keramik musí zpracovat hlínu. Moc na tom záleží, už zde se dají napáchat fatální chyby, které mohou vést k totální destrukci výrobku. Například stačí nechat v keramické hlíně vzduchové bubliny, které vypálením v peci explodují a roztrhají výrobek. Pak s radostí tvarujete vytoužený kousek, můžete, nebo dokonce musíte se k němu několikrát vrátit, ujasnit si tvar, poupravit detaily, nebo ho celý zbouchat palicí, protože jste nikdy nestudovali statiku 🙂
Podle tloušťky stěny výrobku nastává kratší nebo raději delší fáze sušení. Pokud je věc mohutná musí vysychat pod igelitem nebo kusem látky, aby nebylo vysychání tak rychlé. Chodí se kontrolovat, rosit na částech, které rychleji prosychají než samotná hmota celku. Když proces uspěcháte, výrobek popraská. Výrobky s tenčí stěnou se nechávají volně zasychat na policích. Zkušený keramik si může dovolit trochu riskovat. Položí věc do průvanu, na slunce, poblíž topení. Pak se z keramika stává přepečlivá maminka a chodí neustále výrobek kontrolovat, tu zakrývat a za chvíli otáčet, znova přetočit, rychle přemístit, podložit a vystlat.
Již během sušení, nebo po něm začínáme výrobek začišťovat. Zbrušují se hrany, výrobek se několikrát otáčí a kontroluje, aby neškrábal, měl správný tvar. Bere se do ruky nožík, houbička, brusný papír, někdy i rašple aj. 🙂 V této fázi se může dekorovat engobami (o jejich použití i zde).
Po dokonalém sušení se shromáždí všechny suché výrobky a začne se plnit keramická pec k 1. výpalu. Každý dobrý hospodář, ekolog a udržitelný rozvojář zapíná pec, až když je opravdu plná. Výrobky se pálí obvykle na teplotu 900 °C. Nárůst teploty je pozvolný a chladnutí pece trvá déle než její vytopení. Zhruba za 24 hodin můžete vyndávat přežahlé výrobky, popř. zamést střepy 🙂 Nejpozději teď si musíte poklidit dílnu, protože se bude glazovat.
Nastává poslední možnost si zkontrolovat výrobky. Ještě není pozdě na některé opravy. Po přípravě a důkladném rozmíchání několika druhů glazur berete štětce, polévací misky, kyblíčky a natíráte, malujete, poléváte a namáčíte. Po důkladném zaschnutí glazury je potřeba otřít části, které se při výpalu dotýkají pece. Také musíte zahladit bublinky nebo vrypy apod.
Když je hotovo nakládáte pec. Nad pecí se mi pak vyplácí poprosit o zdárný výpal, vnést přání či poslat myšlenku k úspěšnému průběhu. Někteří keramici mají oltářík, jiní navštíví kostel, další dávají obětiny 🙂 Každopádně pokora je více než na místě.
Při dlouhém čekání na vypálenou pec vám pak nedočkavostí září oči jako spirály v oné peci. Nemůžete se dočkat vystydnutí pece a chodíte ji kontrolovat tak často, jako se chodí sledovat v noci děti trpící vysokou horečkou. Jen ten, kdo má uvnitř výrobek, pochopí ty emoce, to vzrušení a napětí, které provází výpal. Vaše vzrušení roste přímo úměrně tomu, jak klesá teplota uvnitř pece. A to mluvíme o peci elektrické. Teď si představte co se děje v mysli keramikově, když má výrobky v peci plynové nebo v peci na dřevo! Natož když pálí v peci experimentální!
Teplota v peci klesá pomalu, obvykle to trvá kolem 24 hodin. Když ji pak otevřete tak si i silnější povahy chvějí vzrušením. Do holých rukou beru horké výrobky, prohlížím, jak dopadla glazura, zda vyšla barva a zda jsem se přiblížila představě. Pak svolám celou rodinu a každý ukazuje své favority. Hlavně naše holčičky rády pronáší – „Tak tohle se ti moc povedlo, to teda neprodáme!“ A některé věci, které jsou na prodej a nemám je ve výloze jsou k mání pod mým starým profilem zde: https://www.fler.cz/etrusk a nověji zde: https://www.fler.cz/pod-glazurou
Tak jsem vám ve stručnosti popsala všechny ty krásné procesy, kterými musí keramický výrobek projít. V kterékoliv fázi se něco může nezdařit. Stačí chyba a můžete vyhodit i obsah celé pece. Stačí velká chyba a poničili jste si celou pec. Ale všechny tyto chyby mě posouvají dál, učím se z nich. Beru každou chybu jako výzvu. A strašně mě to baví!
Pokud se chcete dozvědět více o mé tvorbě (např. zahradní keramice) a vyrobit si něco pro zvířecí obyvatele zahrady – nahlédněte zde.
Chcete si něco vyrobit z keramiky, bojíte se, máte málo zkušeností, nebo nemáte inspiraci? Stačí si prolistovat zde.