Můj příběh

Dnes již vím, jaký je to pocit, umět si z keramiky cokoliv vyrobit. Hlína se mi v rukou hladce mění, s radostí tak hýčkám jeden výrobek několikrát, aby nakonec potěšil spřízněnou duši.

S velikým vděkem pozoruji rodinu, jak upíjí z mých hrnečků a cítí z nich lásku a energii. Pozoruji ptáčky, jak se sytí z mých krmítek, hmyz, který se zabydlel v domečku, objekty v zahradě, které si příroda obrůstá…

Ale před několika lety bylo vše zcela jinak. Toužila jsem vytvořit pro mé blízké něco originálního, nápaditého, milého a ze sebe. A protože miluji přírodu a zvířata, cítila jsem potřebu odvděčit se. Stále jsem nenacházela keramiku, která by mě byla blízká a zároveň se nevozila z velké vzdálenosti. Toužila jsem podpořit místního keramika, který by měl vztah k přírodě a udržitelnosti.

A můj sen se stále vzdaloval...

Po studiích dějin umění a po několika semestrech jejich přednášení na VŠ, jsem zjistila, jak moc za sebou potřebuje člověk něco vidět a vytvářet hodnoty.

Zakoupila jsem si vytouženou malou keramickou pec a malovala si, jak se budu svému velkému koníčku věnovat. Myslela jsem, jak si začnu plnit svůj sen a po večerech si v keramické dílně hrát. Ale po příchodu ze zaměstnání jsem byla tak fyzicky vyčerpaná, že mi zcela chyběla ta správná energie a inspirace.

Pak jsem si splnila svůj další sen a pořídla si krásnou rodinu. Na vytoužené vybavení keramické dílny jsem opravdu hleděla z velké dálky. Vyčítala si, že nemám ani teď čas cokoliv vyrobit.

Okolí si mě dobíralo, že ač mám potřebné vybavení, netvořím. Že ač mají rádi mé výrobky, nic ode mě nedostávají. A ve snaze mě podořit mě blízcí a známí dávali podněty k tvorbě a typy na zakázky. Dobře myšlené, ale moc to bolelo.

Ale tvorba keramiky má několik technologických fází a je časově náročná. Po dlouhém sušení výrobku následuje retuš a 1. možná dekorace, vypálení v peci, opět retuš a glazování, zpět do pece.

Nikdy jsem se nedostala dál, než že jsem alespoň s malou nadějí na tvorbu roztloukala po letech vysušenou hlínu, namáčela a zpracovávala, aby…aby mi zase ztvrdla a dál mohla čekat … na roztloukání.

Chci za sebou něco vidět

Po nástupu dětí do školky jsem nastoupila do práce k počítači v rodinné firmě. S unavenýma očima jsem utíkala od monitoru, spěchala do přírody, ven, na procházku se psem a dětmi, pryč od anonymity počítačového světa.

Potřebovala jsem cítit ze zaměstnání dobrý pocit, vidět za sebou „něco“, být naplněná. Jak krásné musí být lidem předávat své zkušenosti, dělat jim radost, pomáhat hledat řešení, vidět spokojené tváře. Byla jsem unavená, otrávená a zoufalá.

Od roku 2015 jsem začala svůj život pomalinku měnit. Po volných chvilkách a po večerech jsem si utrhávala trochu času na tvoření, zavírala se do dílny a tvořila tam až do pozdních hodin. Oproti kancelářské práci jsem nebyla ani pozdě večer vůbec unavená! V dílně byl můj ráj, moje oáza klidu, místo, kde prýštila pozitivní energie, jen v dílně a přírodě jsem se nabíjela. Tvořila jsem a to byla má cesta!

Mnoho otázek a krásné zkušenosti

Během tvoření jsem však narážela na mnoho otázek ohledně technologie výroby, chyběla mi odborná praxe a více zkušeností. Většina výrobků se povedla dle očekávání. Ale u několika nepovedených mě trápilo, že nejsem schopná rozeznat chyby v postupu a poučit se z nich.

A tak jsem po 15 letech keramičení začala pravidelně navštěvovat vyhlášené kurzy keramiky ve studiu Jarmily Tyrnerové v Kohoutově. Zde jsem se pod vedením mnoha lektorů a asistentů naučila velmi mnoho.

Zvládla jsem technologii výroby keramiky a naučila se zde, že s trochou umu lze z keramiky vyrobit skoro vše. Od drobných šperků po obrovské květináče. Díky mým školním studiím dějin umění mám i notnou dávku inspirace a nápadů.

První úspěchy

Má práce se už nelíbila jen mému okolí, ocenění přicházelo i od lektorů a kolegů keramiků! A získala jsem i velmi kladné reference na vedení keramických dílen dospělých a rodičů s dětmi. V roce 2018 a 2019 jsem prezentovala své výrobky na jarmarcích, v létě 2019 jsem dostala pozvání na uznávanou uměleckou akci -  Nábřeží umělců v Hradci Králové, kde měl můj porcelán velký ohlas. A letos mě chtějí zase 🙂 

Tvořím, tedy jsem...a jak krásně jsem

A tak jsem se rozhodla nabízet svoji autorskou keramiku a porcelán k prodeji. Zároveň nabídnout pomocnou ruku všem, kdo se chtějí s keramikou (tak krásně jako já) zaplést, nebo si ji jen vyzkoušet. To nejen při konání kurzů, ale také pomocí eBooku.

Za léta zkušeností a praxe vytvářím keramiku do zahrady, pro zvířata i hmyz, užitkový porcelán, porcelánové lustry, šperky, aj. Sortiment stále rozšiřuji, baví mě výzvy a hledání možností. Do každého kusu, který mám v ruce hned několikrát, vkládám kus svého příběhu, energii a lásku k tvorbě a životu.